Vítejte na stránkách JACHTARENI.CZ věnovaných rekreačnímu
jachtingu
Stravování na jachtě
Stravování na jachtě bych v žádném případě nepodceňoval, protože nepravidelná strava může zvýšit pravděpodobnost vypuknutí mořské nemoci, která velmi znepříjemní dovolenou většinou na celý zbytek dne.
Podle nejen mých zkušeností není možné aby se posádka rozdělila na skupinky a každá skupinka vařila zvlášť. Na většině jachet je plynový vařič pouze se dvěma hořáky. Proto je nutné vařit společně pro celou posádku. Vyjímkou jsou lidé, kteří musí z nějakého důvodu držet dietu. Osvědčily se mi dvě varianty stravování. V obou případech se před odjezdem celá posádka domluví na předběžné trase, předpokládaných místech kotvení a podle toho i na tom, kolikrát se půjde do restaurace. Na základě toho se určí počet hlavních jídel a orientačně se dohodne na jídelníčku.
Vhodnější a hlavně po finanční stránce nejspravedlivější variantou je, když se najde pár nebo malá skupinka dobrovolníků, kteří od všech členů posádky vyberou zálohu na nákup potravin. Většinou se vystačí s částkou okolo 1.300Kč/os a týden. Pak nakoupí pro celou posádku na celou plavbu v nějakém hypermarketu v místě bydliště. Těm, kteří neradi myjí nádobí, doporučuji zakoupit i plastikové talířky na polévku a hlavní jídlo. Na polévku co nejhlubší, aby se polévka nevylila při náklonu jachty. Po příjezdu do chorvatské mariny se ještě během přebírání lodě ze společných prostředků dokoupí voda v PET lahvích a v 5l barelcích, minimálně na 3 dny, nejlépe na téměř celou plavbu. Záleží na trase plavby. Případná zbylá částka se může použít na kotvení. Po vyplutí se vybere od všech členů posádky záloha na nákup pečiva, na kotvení a naftu. Během plavby se při vaření postupně vystřídá celá posádka a každý připraví, ohřeje nebo uvaří ze společných zásob dohodnuté jídlo od snídaně až po večeři. Na několika plavbách služba vařila i kafe. Poslední večer po návratu do mariny se provede vyúčtování nákladů na nákup potravin včetně kotvení a nafty. K tomu je vhodné si z domu vzít propisku, uzaviratelnou složku na doklady z kotvení, 3 listy papíru A4, případně kalkulačku.
Druhou vhodnou, ale méně osvědčenou variantou je, že každý zajišťuje stravu pro celou posádku třeba na jeden den. Tato varianta však není moc spravedlivá, protože každé jídlo má jinou finanční náročnost a i náročnost na úpravu. Pak dochází i k tomu, že při velké snaze všech členů posádky je jídla moc a veze se zpět domů anebo naopak někteří připraví velmi dobré jídlo a jiní jenom luncheonmeat.
Pro ty, kteří neradi vaří, jsou vhodná hotová jídla, kterých je v dnešní době v supermarketech a hypermarketech velký výběr. Většině lidí chutnal např. Maďarský guláš z Lidlu, čočka s párkem (s párkem navíc z konzervy s párky), párek s fazulí apod. Jako lehké jídlo doporučuji instantní kuřecí polévku z Lidlu, kterou snese i člověk trpící mořskou nemocí. Instatních polévek se prodává hodně druhů, ale dle mého názoru je právě tato polévka chuťově nejlepší a také nejvydatnější. Dobrá je i polévka hovězí ze stejného supermarketu.
Náročnějším doporučuji připravit si polotovary ze syrového masa doma a zavařit do 0.7l sklenic. Já osobně jsem posádky příjemně překvapil na kostky nakrájeným pečeným masem na cibuli, které jsem doma nejdříve upekl v troubě a pak ještě horké nacpal do sklenic, zalil šťávou a pak nechal vysterilizovat. Takto upravené maso vydrží ve sklenici v ledničce několik týdnů a bez úhony přečká i parný den v autě během přepravy do Chorvatska. Dobré je i maso pečené na medu, ale určitě se dají vymyslet i jiné úpravy. Pro ty, kterým se nechce maso doma dlouho připravovat, doporučuji maso jenom nakrájet na kostky, nasolit a vysterilizovat s vodou v troubě v 0.7l sklenicích. Samotné dochucení je možné dodělat až na jachtě. V ledničce na jachtě syrové maso vydrží maximálně 24 hodin, déle je to už velké riziko, protože ledničky většinou nechladí tak kvalitně jako standardní ledničky. A mrazáky jsou jenom na nejnovějších dražších a větších lodích.
Během plavby je problém si nakoupit potraviny. V malých městečkách a marinách je jen malý výběr a za šílené peníze. Takže je to spíše jenom na nějaký jejich bílý chleba nebo bagetu a ovoce. Chce to vzít zásoby autem z ČR, nebo nakoupit v supermarketu nebo hypermarketu v domovské marině. Vyplatí se zajet autem do nějakého blízkého supermarketu ještě před vyplutím během přebírání lodě, které většinou trvá dvě hodiny a koupit vodu v PET lahvích a 5l barelcích, trvanlivé ovoce (např. pomeranče) a přitom si každý může přikoupit co zapomněl doma.
Jako příklad mohu porovnat hypermarket Getro u mariny Kaštela kousek od Splitu s obchůdkem v marině Palmižana na Paklenych ostrovech. Začátkem září cena pomerančů v Palmižaně okolo 80Kč/kg, cena jablek okolo 120Kč/kg apod. Naproti tomu jsou ceny ovoce v hypermarketu Getro jenom o 30% vyšší než v českých supermarketech. Navíc je ovoce v Palmižaně povadlé, protože jej tam za tu cenu téměř nikdo nekupuje. Při nákupu v hypermarketech samozřejmě záleží na aktuálních slevách. V malých obchůdcích však slevy nejsou žádné.
Studená jídla si může vzít každý pro sebe zvlášť, ale může být potom problém najít v ledničce své potraviny v záplavě potravin ostatních členů posádky. Lednička je pultová s otvorem nahoře. Otvor u většiny lodí zabírá pouze necelou polovinu horní části ledničky. Dá se to vyřešit tím, že si každý vloží své studené zásoby do igelitky a pak teprve vloží do ledničky. Ale pokud v ledničce bude 5 tašek Billa, tak je to polovičaté řešení.
Rozdělení potravin do různých igelitek je vhodné i v případě, že si chce posádka oddělit různé druhy studeného jídla. Místa je dost a je to lepší než kvůli jednomu hermelínu na dně přeskládat celou ledničku. Daleko jednodušeji se z ledničky vyskládá 8 tašek, každá s 2kg potravin než 16kg potravin uložených přímo do ledničky. Často se stává, že na dně ledničky se tvoří voda. Na to je potřeba myslet při ukládání potravin do ledničky.
Těm, kteří nemají rádi jižanské bílé pečivo, doporučuji zmrazit doma chleba a udržovat jej zmražený co nejdéle v autoledničce, pak vydrží čerstvý déle. Může se dát jeden zmražený do autoledničky a druhý zmražený volně do auta zabalený do novin.
Restaurace v marinách na ostrovech, kde jsou jedinými hosty pouze jachtaři, jsou ty nejdražší a ceny se v žádném případě nedají srovnávat s cenami na pevnině. A je i menší výběr. Většinou převládají ryby za horentní sumy.
Vyplatí se ale zajít do restaurace v případě kotvení na bójí, protože pokud je to bóje patřící restauraci, tak je kotvení zdarma.
Pro zájemce přikládám pár receptů jak si na jachtě vylepšit jídelníček a přitom během dovolené strávit u plotny minimální čas
Sterilizování masa.
Maso se většinou zavařuje do 0.7l sklenic (standardní zavařovací sklenice - omniovky), které jsou běžně k dostání např. v Tescu nebo domácích potřebách. Syrové vepřové stačí nakrájet na kousky, nasolit, nacpat do sklenic, zalít vodou tak, aby voda byla až 2-3cm pod okraj sklenice, zavíčkovat narážecí hlavou a pak péct v troubě položené na plechu, ve kterém je na dně 1.5cm vody na teplotu 150°C bez ventilátoru. Sklenice se mohou dát do nevyhřáté i do vyhřáté trouby. Maso se ve sklenicích sterilizuje po dobu min 1.5 hodiny od rozehřátí trouby na požadovanou teplotu. Pak se musí vytáhnout a za horka položit třeba na dřevěnou destičku aby se vyfouknul horký vzduch ze sklenice. Někdy je slyšet pukání víčka jak odchází vzduch ze sklenice. Sklenice je sterilní pokud je víčko vypouklé mírně dolů do sklenice a při poklepu nevydává dutý zvuk. Poklepáváme až po úplném vychladnutí sklenic. Pokud poklep na víčko vydává dutý zvuk nebo je vypouklé nahoru, tak se musí uložit do lednice a do 48 hodin sníst anebo se víčko sundá, narazí nové a sklenice se znovu minimálně hodinu sterilizuje v troubě. Pak je sice nepatrně měkčí, ale to nevadí. Sklenice s masem se pak uloží před cestou do lednice. Na přepravu autem doporučuji plastové přepravky na ovoce. Maso ve sklenicích cestu z Čech do Chorvatska vydrží i během parného dne v kufru auta. Po příjezdu do mariny a přebrání lodě se samozřejmě musí nejdříve uložit sklenice do ledničky v kuchyňské lince jachty společně s ostatními potravinami podléhajícími zkáze a vyžadujícími chladné prostředí.
Správně vysterilizované maso vydrží v ledničce na jachtě celý týden a v nejhorším případě dokonce i případnou cestu zpět. Před otevřením sklenice je vždy nutné poklepat na víčko, jestli nezní dutě. Pokud ano, maso může být zkažené. V tomto případě bych jej asi vyhodil i kdyby nevydávalo žádný zápach a ani nebylo špatné chuťově.
Maso jsem na dovolenou na jachtě sterilizoval již několikrát a nikdy se mi nezkazilo. Ale asi u 10% sklenic navzdory dodrženému postupu víčka nebyla správná na poklep a musel jsem sterilizovat podruhé. Mezi masem sterilizovaným jednou nebo dvakrát nebyl po dodatečné finální úpravě rozdíl, který by bylo znát.
Tomu, kdo nechce předehřívat troubu a chce dát sklenice do trouby ihned, tak doporučuji připočítat k 1.5 hodině navíc 30 minut na rozehřátí trouby.
Doporučené úpravy pouze vysterilizovaného masa:
1) Na pánvi na vepřovém sádle nebo na oleji osmahneme cibuli, pak nasypeme na pánev všechen obsah sklenice včetně rosolu a šťávy, opepříme, nasypeme jemnou a pálivou papriku a smažíme asi 10-15 minut. Takto upravené maso je vhodné k chlebu, rýži nebo i bramborám.
2) V hrnci na vepřovém sádle nebo na oleji osmahneme cibuli, pak nasypeme na pánev všechen obsah sklenice včetně rosolu a šťávy, opepříme, osmahneme a pak dusíme asi 15minut. Pak přidáme nejlépe Francouzskou omáčku z Alberta od Olmy Olomouc. Pokud se nesežene Francouzská, tak se vystačí i s Boloňskou, Milánskou apod. Nároční gurmání si mohou vybrat drahé omáčky z Tesca třeba z Velké Británie apod. Omáčka se jenom ohřeje na mírném ohni a pak se může podávat třeba ke špagetám nebo kolínkám.
Vysterilizovaný hovězí guláš
Těm, kteří jsou před dovolenou ochotni strávit u plotny více času, doporučuji uvařit např. hovězí guláš a ihned po uvaření dát naběračkou do sklenic, zavíčkovat narážecí hlavou a poté sterilizovat na 150°C v troubě stejným způsobem jako syrové maso. V tomto případě stačí sterilizovat jenom 40minut od rozehřátí trouby na potřebou teplotu. Po vychladnutí musí být víčka opět bez dutého zvuku.
Další vhodnou úpravou masa je sterilizovat upečené maso.
1) Maso nakrájené na kostky o hraně 2-3cm, nasolené a okořeněné pečeme s nakrájenou cibulí 2 hodiny při teplotě 230°C a průběžne po asi půl hodině promícháváme. Po upečení ještě za horka naběračkou dáme do sklenice. Maso ve sklenici lžící zmáčkneme, aby bylo méně vzduchových mezer a zalijeme šťávou z pečení tak, aby hladina šťávy byla asi 2-5cm od horní hrany sklenice. Maso mačkáme podle toho, kolik máme k dispozici šťávy. Maso nemusí být celé ponořené do šťávy, ale šťáva musí být přibližně 2-5cm od horního okraje sklenice. Poté sklenice zavíčkujeme narážecí hlavou a sterilizujeme při teplotě 230°C minimálně 40 minut od dosažení požadované teploty na plechu s 1.5cm vody na dně. Sklenice opět kontrolujeme na poklep po vychlazení.
Takto upravené maso stačí na jachtě jenom ohřát. Vhodné je k rýži a vařeným bramborám. Před otevřením sklenice vždy zkontrolujeme jestli nezní víčko dutě.
2) Maso nakrájené na kostky o hraně 2-3cm, nasolené, potřené medem (i karamelizovaným) a okořeněné kořením Hungaria pečeme 2 hodiny v troubě na 230°C a průběžně po asi půl hodině promícháváme. K přípravě asi 3kg masa spotřebujeme asi 1dcl medu. Ideální je med postupně přidávat při obracení masa. Po upečení ještě za horka naběračkou dáme do sklenice. Maso ve sklenici lžící zmáčkneme, aby bylo méně vzduchových mezer a zalijeme šťávou z pečení tak, aby byla asi 2-5cm od horní hrany sklenice. Maso mačkáme podle toho, kolik máme k dispozici šťávy. Maso nemusí být celé ponořené do šťávy, ale šťáva musí být přibližně 2-5cm od horního okraje sklenice. Poté sklenice zavíčkujeme narážecí hlavou a sterilizujeme při teplotě 230°C minimálně 40 minut od dosažení požadované teploty na plechu s 1.5cm vody na dně. Sklenice opět kontrolujeme na poklep po vychlazení.
Takto upravené maso stačí na jachtě jenom ohřát. Vhodné je k bramborám nebo chlebu. Upečené maso na medu je černé a vypadá na první pohled jako připálené, ale tak to má být.
Pro vegetariány a milovníky sýrů
Z domu se vezme koření na sýr, hermelín pro každého člena posádky, olej na smažení a hliníková fólie. Na jachtě se pak do malé nádobky nalije přibližně 0.5dcl oleje na 10 hermelínů, přidá koření na sýr a zamíchá. Pak se to nechá několik hodin odstát, třeba do druhého dne. Touto směsí oleje a koření se pak potírají hermelíny, které se položí na čtverec z hliníkové folie. Čtverec hliníkové fólie musí být dostatečně velký tak, aby se po pomazání hermelínu dal celý hermelín uzavřít do fólie, aby olej a ani roztavený hermelín nevytekl. Všechny hermelíny se naskládají do hrnce s 2cm vody na dně a nechají pod pokličkou napařovat asi 10-15minut. Hermelín změkne a podává se k vařeným bramborám.
Pro děti
V supermarketech nebo hypermarketech jako je např. Albert, se dají koupit hotové dukátové buchtičky, které stačí na jachtě jenom ohřát napařením v páře. Velký hrnec je na jachtách vždy součástí vybavení kuchyně, z domu je potřeba vzít nějaký rošt, na který se buchtičky uloží, aby se nenamáčely ve vodě. Uvaření krému (řidšího vanilkového pudingu) z prášku v malém hrnci je záležitostí jenom asi 20minut. Děti budou nadšené a buchtičky s krémem budou chutnat i dospělé části posádky.
Stravování na jachtě bych v žádném případě nepodceňoval, protože nepravidelná strava může zvýšit pravděpodobnost vypuknutí mořské nemoci, která velmi znepříjemní dovolenou většinou na celý zbytek dne.
Podle nejen mých zkušeností není možné aby se posádka rozdělila na skupinky a každá skupinka vařila zvlášť. Na většině jachet je plynový vařič pouze se dvěma hořáky. Proto je nutné vařit společně pro celou posádku. Vyjímkou jsou lidé, kteří musí z nějakého důvodu držet dietu. Osvědčily se mi dvě varianty stravování. V obou případech se před odjezdem celá posádka domluví na předběžné trase, předpokládaných místech kotvení a podle toho i na tom, kolikrát se půjde do restaurace. Na základě toho se určí počet hlavních jídel a orientačně se dohodne na jídelníčku.
Vhodnější a hlavně po finanční stránce nejspravedlivější variantou je, když se najde pár nebo malá skupinka dobrovolníků, kteří od všech členů posádky vyberou zálohu na nákup potravin. Většinou se vystačí s částkou okolo 1.300Kč/os a týden. Pak nakoupí pro celou posádku na celou plavbu v nějakém hypermarketu v místě bydliště. Těm, kteří neradi myjí nádobí, doporučuji zakoupit i plastikové talířky na polévku a hlavní jídlo. Na polévku co nejhlubší, aby se polévka nevylila při náklonu jachty. Po příjezdu do chorvatské mariny se ještě během přebírání lodě ze společných prostředků dokoupí voda v PET lahvích a v 5l barelcích, minimálně na 3 dny, nejlépe na téměř celou plavbu. Záleží na trase plavby. Případná zbylá částka se může použít na kotvení. Po vyplutí se vybere od všech členů posádky záloha na nákup pečiva, na kotvení a naftu. Během plavby se při vaření postupně vystřídá celá posádka a každý připraví, ohřeje nebo uvaří ze společných zásob dohodnuté jídlo od snídaně až po večeři. Na několika plavbách služba vařila i kafe. Poslední večer po návratu do mariny se provede vyúčtování nákladů na nákup potravin včetně kotvení a nafty. K tomu je vhodné si z domu vzít propisku, uzaviratelnou složku na doklady z kotvení, 3 listy papíru A4, případně kalkulačku.
Druhou vhodnou, ale méně osvědčenou variantou je, že každý zajišťuje stravu pro celou posádku třeba na jeden den. Tato varianta však není moc spravedlivá, protože každé jídlo má jinou finanční náročnost a i náročnost na úpravu. Pak dochází i k tomu, že při velké snaze všech členů posádky je jídla moc a veze se zpět domů anebo naopak někteří připraví velmi dobré jídlo a jiní jenom luncheonmeat.
Pro ty, kteří neradi vaří, jsou vhodná hotová jídla, kterých je v dnešní době v supermarketech a hypermarketech velký výběr. Většině lidí chutnal např. Maďarský guláš z Lidlu, čočka s párkem (s párkem navíc z konzervy s párky), párek s fazulí apod. Jako lehké jídlo doporučuji instantní kuřecí polévku z Lidlu, kterou snese i člověk trpící mořskou nemocí. Instatních polévek se prodává hodně druhů, ale dle mého názoru je právě tato polévka chuťově nejlepší a také nejvydatnější. Dobrá je i polévka hovězí ze stejného supermarketu.
Náročnějším doporučuji připravit si polotovary ze syrového masa doma a zavařit do 0.7l sklenic. Já osobně jsem posádky příjemně překvapil na kostky nakrájeným pečeným masem na cibuli, které jsem doma nejdříve upekl v troubě a pak ještě horké nacpal do sklenic, zalil šťávou a pak nechal vysterilizovat. Takto upravené maso vydrží ve sklenici v ledničce několik týdnů a bez úhony přečká i parný den v autě během přepravy do Chorvatska. Dobré je i maso pečené na medu, ale určitě se dají vymyslet i jiné úpravy. Pro ty, kterým se nechce maso doma dlouho připravovat, doporučuji maso jenom nakrájet na kostky, nasolit a vysterilizovat s vodou v troubě v 0.7l sklenicích. Samotné dochucení je možné dodělat až na jachtě. V ledničce na jachtě syrové maso vydrží maximálně 24 hodin, déle je to už velké riziko, protože ledničky většinou nechladí tak kvalitně jako standardní ledničky. A mrazáky jsou jenom na nejnovějších dražších a větších lodích.
Během plavby je problém si nakoupit potraviny. V malých městečkách a marinách je jen malý výběr a za šílené peníze. Takže je to spíše jenom na nějaký jejich bílý chleba nebo bagetu a ovoce. Chce to vzít zásoby autem z ČR, nebo nakoupit v supermarketu nebo hypermarketu v domovské marině. Vyplatí se zajet autem do nějakého blízkého supermarketu ještě před vyplutím během přebírání lodě, které většinou trvá dvě hodiny a koupit vodu v PET lahvích a 5l barelcích, trvanlivé ovoce (např. pomeranče) a přitom si každý může přikoupit co zapomněl doma.
Jako příklad mohu porovnat hypermarket Getro u mariny Kaštela kousek od Splitu s obchůdkem v marině Palmižana na Paklenych ostrovech. Začátkem září cena pomerančů v Palmižaně okolo 80Kč/kg, cena jablek okolo 120Kč/kg apod. Naproti tomu jsou ceny ovoce v hypermarketu Getro jenom o 30% vyšší než v českých supermarketech. Navíc je ovoce v Palmižaně povadlé, protože jej tam za tu cenu téměř nikdo nekupuje. Při nákupu v hypermarketech samozřejmě záleží na aktuálních slevách. V malých obchůdcích však slevy nejsou žádné.
Studená jídla si může vzít každý pro sebe zvlášť, ale může být potom problém najít v ledničce své potraviny v záplavě potravin ostatních členů posádky. Lednička je pultová s otvorem nahoře. Otvor u většiny lodí zabírá pouze necelou polovinu horní části ledničky. Dá se to vyřešit tím, že si každý vloží své studené zásoby do igelitky a pak teprve vloží do ledničky. Ale pokud v ledničce bude 5 tašek Billa, tak je to polovičaté řešení.
Rozdělení potravin do různých igelitek je vhodné i v případě, že si chce posádka oddělit různé druhy studeného jídla. Místa je dost a je to lepší než kvůli jednomu hermelínu na dně přeskládat celou ledničku. Daleko jednodušeji se z ledničky vyskládá 8 tašek, každá s 2kg potravin než 16kg potravin uložených přímo do ledničky. Často se stává, že na dně ledničky se tvoří voda. Na to je potřeba myslet při ukládání potravin do ledničky.
Těm, kteří nemají rádi jižanské bílé pečivo, doporučuji zmrazit doma chleba a udržovat jej zmražený co nejdéle v autoledničce, pak vydrží čerstvý déle. Může se dát jeden zmražený do autoledničky a druhý zmražený volně do auta zabalený do novin.
Restaurace v marinách na ostrovech, kde jsou jedinými hosty pouze jachtaři, jsou ty nejdražší a ceny se v žádném případě nedají srovnávat s cenami na pevnině. A je i menší výběr. Většinou převládají ryby za horentní sumy.
Vyplatí se ale zajít do restaurace v případě kotvení na bójí, protože pokud je to bóje patřící restauraci, tak je kotvení zdarma.
Pro zájemce přikládám pár receptů jak si na jachtě vylepšit jídelníček a přitom během dovolené strávit u plotny minimální čas
Sterilizování masa.
Maso se většinou zavařuje do 0.7l sklenic (standardní zavařovací sklenice - omniovky), které jsou běžně k dostání např. v Tescu nebo domácích potřebách. Syrové vepřové stačí nakrájet na kousky, nasolit, nacpat do sklenic, zalít vodou tak, aby voda byla až 2-3cm pod okraj sklenice, zavíčkovat narážecí hlavou a pak péct v troubě položené na plechu, ve kterém je na dně 1.5cm vody na teplotu 150°C bez ventilátoru. Sklenice se mohou dát do nevyhřáté i do vyhřáté trouby. Maso se ve sklenicích sterilizuje po dobu min 1.5 hodiny od rozehřátí trouby na požadovanou teplotu. Pak se musí vytáhnout a za horka položit třeba na dřevěnou destičku aby se vyfouknul horký vzduch ze sklenice. Někdy je slyšet pukání víčka jak odchází vzduch ze sklenice. Sklenice je sterilní pokud je víčko vypouklé mírně dolů do sklenice a při poklepu nevydává dutý zvuk. Poklepáváme až po úplném vychladnutí sklenic. Pokud poklep na víčko vydává dutý zvuk nebo je vypouklé nahoru, tak se musí uložit do lednice a do 48 hodin sníst anebo se víčko sundá, narazí nové a sklenice se znovu minimálně hodinu sterilizuje v troubě. Pak je sice nepatrně měkčí, ale to nevadí. Sklenice s masem se pak uloží před cestou do lednice. Na přepravu autem doporučuji plastové přepravky na ovoce. Maso ve sklenicích cestu z Čech do Chorvatska vydrží i během parného dne v kufru auta. Po příjezdu do mariny a přebrání lodě se samozřejmě musí nejdříve uložit sklenice do ledničky v kuchyňské lince jachty společně s ostatními potravinami podléhajícími zkáze a vyžadujícími chladné prostředí.
Správně vysterilizované maso vydrží v ledničce na jachtě celý týden a v nejhorším případě dokonce i případnou cestu zpět. Před otevřením sklenice je vždy nutné poklepat na víčko, jestli nezní dutě. Pokud ano, maso může být zkažené. V tomto případě bych jej asi vyhodil i kdyby nevydávalo žádný zápach a ani nebylo špatné chuťově.
Maso jsem na dovolenou na jachtě sterilizoval již několikrát a nikdy se mi nezkazilo. Ale asi u 10% sklenic navzdory dodrženému postupu víčka nebyla správná na poklep a musel jsem sterilizovat podruhé. Mezi masem sterilizovaným jednou nebo dvakrát nebyl po dodatečné finální úpravě rozdíl, který by bylo znát.
Tomu, kdo nechce předehřívat troubu a chce dát sklenice do trouby ihned, tak doporučuji připočítat k 1.5 hodině navíc 30 minut na rozehřátí trouby.
Doporučené úpravy pouze vysterilizovaného masa:
1) Na pánvi na vepřovém sádle nebo na oleji osmahneme cibuli, pak nasypeme na pánev všechen obsah sklenice včetně rosolu a šťávy, opepříme, nasypeme jemnou a pálivou papriku a smažíme asi 10-15 minut. Takto upravené maso je vhodné k chlebu, rýži nebo i bramborám.
2) V hrnci na vepřovém sádle nebo na oleji osmahneme cibuli, pak nasypeme na pánev všechen obsah sklenice včetně rosolu a šťávy, opepříme, osmahneme a pak dusíme asi 15minut. Pak přidáme nejlépe Francouzskou omáčku z Alberta od Olmy Olomouc. Pokud se nesežene Francouzská, tak se vystačí i s Boloňskou, Milánskou apod. Nároční gurmání si mohou vybrat drahé omáčky z Tesca třeba z Velké Británie apod. Omáčka se jenom ohřeje na mírném ohni a pak se může podávat třeba ke špagetám nebo kolínkám.
Vysterilizovaný hovězí guláš
Těm, kteří jsou před dovolenou ochotni strávit u plotny více času, doporučuji uvařit např. hovězí guláš a ihned po uvaření dát naběračkou do sklenic, zavíčkovat narážecí hlavou a poté sterilizovat na 150°C v troubě stejným způsobem jako syrové maso. V tomto případě stačí sterilizovat jenom 40minut od rozehřátí trouby na potřebou teplotu. Po vychladnutí musí být víčka opět bez dutého zvuku.
Další vhodnou úpravou masa je sterilizovat upečené maso.
1) Maso nakrájené na kostky o hraně 2-3cm, nasolené a okořeněné pečeme s nakrájenou cibulí 2 hodiny při teplotě 230°C a průběžne po asi půl hodině promícháváme. Po upečení ještě za horka naběračkou dáme do sklenice. Maso ve sklenici lžící zmáčkneme, aby bylo méně vzduchových mezer a zalijeme šťávou z pečení tak, aby hladina šťávy byla asi 2-5cm od horní hrany sklenice. Maso mačkáme podle toho, kolik máme k dispozici šťávy. Maso nemusí být celé ponořené do šťávy, ale šťáva musí být přibližně 2-5cm od horního okraje sklenice. Poté sklenice zavíčkujeme narážecí hlavou a sterilizujeme při teplotě 230°C minimálně 40 minut od dosažení požadované teploty na plechu s 1.5cm vody na dně. Sklenice opět kontrolujeme na poklep po vychlazení.
Takto upravené maso stačí na jachtě jenom ohřát. Vhodné je k rýži a vařeným bramborám. Před otevřením sklenice vždy zkontrolujeme jestli nezní víčko dutě.
2) Maso nakrájené na kostky o hraně 2-3cm, nasolené, potřené medem (i karamelizovaným) a okořeněné kořením Hungaria pečeme 2 hodiny v troubě na 230°C a průběžně po asi půl hodině promícháváme. K přípravě asi 3kg masa spotřebujeme asi 1dcl medu. Ideální je med postupně přidávat při obracení masa. Po upečení ještě za horka naběračkou dáme do sklenice. Maso ve sklenici lžící zmáčkneme, aby bylo méně vzduchových mezer a zalijeme šťávou z pečení tak, aby byla asi 2-5cm od horní hrany sklenice. Maso mačkáme podle toho, kolik máme k dispozici šťávy. Maso nemusí být celé ponořené do šťávy, ale šťáva musí být přibližně 2-5cm od horního okraje sklenice. Poté sklenice zavíčkujeme narážecí hlavou a sterilizujeme při teplotě 230°C minimálně 40 minut od dosažení požadované teploty na plechu s 1.5cm vody na dně. Sklenice opět kontrolujeme na poklep po vychlazení.
Takto upravené maso stačí na jachtě jenom ohřát. Vhodné je k bramborám nebo chlebu. Upečené maso na medu je černé a vypadá na první pohled jako připálené, ale tak to má být.
Pro vegetariány a milovníky sýrů
Z domu se vezme koření na sýr, hermelín pro každého člena posádky, olej na smažení a hliníková fólie. Na jachtě se pak do malé nádobky nalije přibližně 0.5dcl oleje na 10 hermelínů, přidá koření na sýr a zamíchá. Pak se to nechá několik hodin odstát, třeba do druhého dne. Touto směsí oleje a koření se pak potírají hermelíny, které se položí na čtverec z hliníkové folie. Čtverec hliníkové fólie musí být dostatečně velký tak, aby se po pomazání hermelínu dal celý hermelín uzavřít do fólie, aby olej a ani roztavený hermelín nevytekl. Všechny hermelíny se naskládají do hrnce s 2cm vody na dně a nechají pod pokličkou napařovat asi 10-15minut. Hermelín změkne a podává se k vařeným bramborám.
Pro děti
V supermarketech nebo hypermarketech jako je např. Albert, se dají koupit hotové dukátové buchtičky, které stačí na jachtě jenom ohřát napařením v páře. Velký hrnec je na jachtách vždy součástí vybavení kuchyně, z domu je potřeba vzít nějaký rošt, na který se buchtičky uloží, aby se nenamáčely ve vodě. Uvaření krému (řidšího vanilkového pudingu) z prášku v malém hrnci je záležitostí jenom asi 20minut. Děti budou nadšené a buchtičky s krémem budou chutnat i dospělé části posádky.
